Jak chtějí senioři bydlet? Tato otázka zaměstnává mladší generace po mnoho let. A tak stále více „sendvičová“ generace řeší, jak poskytnout svým rodičům potřebný komfort, spojený s nezbytnou péčí, a jak je přitom nepřipravit o známé prostředí. Zda a kdy přemýšlet nad změnou bydlení, je samozřejmě velmi individuální. Nicméně pokud se člověk blíží seniorskému věku, měl by si pravdivě zodpovědět, zda mu jeho bydlení bude vyhovovat další desítky let.
V České republice v roce 2024 bydlela v nájmu zhruba pětina domácností, které na něj v průměru vydávaly asi 30 % svých příjmů. Češi však dlouhodobě dávají přednost vlastnickému bydlení. Až od roku 2021 podíl nájemního bydlení začal mírně vzrůstat, což ve velké míře souviselo s tehdejším zpřísněním podmínek pro poskytnutí hypotečních úvěrů, a také s vyššími úroky nastavenými od ČNB.
Vláda schválila na konci října letošního roku dva návrhy Ministerstva pro místní rozvoj, které jsou důležité pro oblast dostupného nájemního bydlení a pro vztahy mezi nájemci a pronajímateli. Jedná se o nařízení vlády o postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení a aktualizaci definice a finančních limitů běžné údržby a drobných oprav v bytech.
Když se lidé rozhodnou prodat svůj byt nebo dům bez realitního makléře, většinou chtějí ušetřit na provizi. Na první pohled to dává smysl – proč platit někomu jinému, když si můžu nemovitost prodat sám? Jenže realita bývá jiná. Dobrý makléř si na svou provizi sám vydělá. Umí totiž nemovitost prodat výhodněji, rychleji a bezpečněji. A právě v tom spočívá skutečná hodnota jeho práce.
Španělský realitní trh patří v současnosti k nejdynamičtějším v celé Evropské unii. Hlavními důvody jsou příznivé ceny, příjemné klima vhodné pro celoroční rekreaci a také dobré dopravní spojení z České republiky. Na zvýšené poptávce se významně podepsala i situace na Ukrajině, právě kvůli ní se stále více Čechů poohlíží po nemovitosti právě ve Španělsku.
Podle ústavy České republiky je možné k vyvlastnění přistoupit pouze tehdy, je-li to ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Důležité je, že všechny tyto podmínky musí být splněny současně. Podrobnější informace pak obsahuje zákon o vyvlastnění a tzv. liniový zákon.
Prodejům nových bytů v hlavním městě se stále daří, od začátku roku do konce září jich developeři prodali už 5120. To je o 21,3 procenta více než za první tři čtvrtletí loňského roku. Jen během třetího čtvrtletí si našlo nového majitele 1560 bytů, což je o meziročně 28,9 procenta více. Průměrná cena v porovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostla o 7,18 procenta. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti Ekospol.
Česká republika stojí na prahu demografické změny, která ovlivní nejen rozpočet státu, díky výraznému zvýšení nákladů na vyplácení důchodů, ale bude mít i razantní dopady do realitního trhu.
Rozšíření evropského systému obchodování s emisními povolenkami na budovy a dopravu (ETS2), které má vstoupit v platnost od roku 2027, zásadně promění energetiku i realitní trh. Nový systém se dotkne nejen domácností prostřednictvím vyšších cen energií a pohonných hmot, ale také hodnoty samotných bytů. Energetická náročnost budov se totiž stane klíčovým faktorem, který bude rozhodovat o tržní ceně nemovitostí.
Trh s novými byty v Brně pokračuje v nebývalém tempu růstu. Během třetího čtvrtletí dosáhla průměrná nabídková cena novostaveb hodnoty přes 143 tisíc korun za metr čtvereční, což představuje nárůst o 9,1 procenta od začátku roku 2025. Současně developeři prodali 306 nových bytů, meziročně o 11 procent více. Zájem kupujících tak přetrvává navzdory postupnému zdražování. Vyplývá to z nejnovější analýzy společnosti Trikaya, která vývoj brněnského rezidenčního trhu dlouhodobě sleduje.